12. ledna 2016

Výzva, která ti změní nejen 21 dní života

Tomáš Jehlička. Ještě jste to jméno neslyšeli? Je to neúnavný motivátor, fitness trenér a autor online fitness programů, které mění lidem životy. Zároveň je ale také skromný člověk, který ví, že prostor pro zlepšování je pořád. Teprve před dvěma lety spustil tréninkový online program, ve kterém pomocí svých bohatých zkušeností pomáhá lidi nasměrovat na cestu k pravidelnému pohybu a zdravějšímu životnímu stylu. Dnes už se u nás řadí v oblasti online fitness k těm nejlepším. Pro vás mám dnes první část rozhovoru s Tomášem a budu doufat, že vás něčím zaujme a třeba se později i rozhodnete pro jeho online výzvu, o které také brzy napíši nějaký článek :) 




Tomáši, kdy ses poprvé dostal ke sportu?
Měl jsem to štěstí, že jsem se sportu mohl věnovat už od malička. Už někdy ve školce jsem začal hrát tenis. Vydrželo mi to až do konce základky, ale nikdy jsem tomu nepropadl a bylo jasné, že ze mě slavný tenista jen tak nebude. Spolu s přestupem na střední jsem pak vyměnil tenisovou raketu za fotbalový míč. 

Takže jsi chtěl být fotbalistou...
Tehdy mě fotbal hodně bavil. Asi jako skoro každého kluka, ale bavilo mě i doma posilovat. Byl jsem klasický hubeňour, neměl jsem moc velké sebevědomí a vždy jsem toužil po tom mít svalnatější postavu. Pořídil jsem si v té době proto činky a začal dělat takové ty nejběžnější cviky - kliky, zdvihy a leh-sedy. Tím začíná asi každý amatér. Neměl jsem ale žádný tréninkový plán a ani konkrétní cíl. Potom, co mě fotbal pustil, tak jsem přešel na atletiku a následně jsem ještě vyzkoušel box, který mě hodně bavil. Nakonec jsem si odnesl bronz z mistrovství republiky, ale nechtěl jsem tomu obětovat všechen svůj čas... V pubertě mě pak víc než sport zajímaly holky. Nicméně i po skončení s boxem jsem nepřestal s domácím cvičením a začínalo to být na mně vidět. 

Co to mělo za následek?
Když jsem ze sebe začínal mít dobrý pocit, tak přišla rána... BUM! Prodělal jsem klíšťovou encefalitidu a po pár týdnech v nemocnici na lůžku a chudé stravě moje váha klesla až na 51 kilo. Po návratu z nemocnice jsem byl v šoku a měl jsem chuť se na všechno vykašlat. Naštěstí mě ale pohled do zrcadla donutil se sebou něco dělat. Začal jsem se přejídat a k tomu i víc cvičit a váha šla postupně nahoru. Stanovil jsem si i cíl a toho jsem dosáhnul. Nabral jsem přes 20 kilo za 3 měsíce, ale výsledek byl jiný, než jsem čekal. Pěkně jsem se vyžral až na téměř 75 kilo a věděl jsem, že mám před sebou další cíl. 

Kde jsi sebral motivaci zase začít cvičit?
Nechtěl jsem se smířit s tím, jak se cítím a jak vypadám. Vážně jsem se začal zajímat o to, jak to vše dělat správně. Pátral jsem po radách na internetu, ale moc jsem neuspěl. Náhodou jsem pak narazil na stránky zahraničních fitness trenérů, které jsem bral jako své vzory. Tam jsem našel, co jsem skutečně hledal - skvělé informace podané bez obalu od normálních lidí, co se vypracovali, a ne od zmutovaných kulturistů, jejichž rady pro běžné smrtelníky neplatí. Aplikoval jsem pak uvedené rady v praxi a z výsledků jsem byl nadšený. Konečně mi to dávalo smysl a jel jsem podle dlouhodobého plánu. 




Tehdy ses rozhodl začít předávat své poznatky dál...? 
Za to může spíš můj brácha, protože tehdy sám vytvářel weby. Napadlo ho vytvořit stránku o cvičení a předat moje zkušenosti dál mezi lidi. Moc se mi do toho nechtělo. Nevěřil jsem, že toho už vím tolik, abych mohl někomu říkat, co má dělat. Nakonec mě ale přemluvil a pustili jsme se do práce. Pozitivní reakce lidí mě pak překvapily a nadchly, což mi dodalo chuť se tomu věnovat víc a víc. Postupně jsme naše projekty rozšiřovali a stalo se z toho moje poslání. Učit lidi, jak žít zdravěji, změnit svoji postavu a dostat se do kondice. Ve finále lidi zjistí, že dokážou mnohem víc a kompletně jim to změní život, posunou se dál v zaměstnání nebo je to inspiruje rozjet svůj vlastní projekt, jako jednoho z mých dřívějších klientů. :)

Který z vašich projektů hodnotíš jako nejzdařilejší?
Naším nejúspěšnějším projektem je bezesporu Výzva 21 dní. Jeho příprava byla pro mě taky určitě nejnáročnější. Tehdy jsem začal i s natáčením videí, se kterým jsem neměl žádné zkušenosti. Taky jsem si všechno sám stříhal. Ale vůbec nejhorší bylo se postavit před kameru. To byla tragédie. Když jsme ale v roce 2014 Výzvu 21 dní spouštěli, vůbec jsme netušili, jaký ohlas to mezi lidmi vyvolá a kolika lidem tak pomůžeme. 


V brzké době vám uveřejním i druhou část rozhovoru, ve které se dozvíte, jak taková výzva funguje! :) Mějte se krásně ♥

1 komentář:

  1. Zajímavý článek, pěkný rozhovor. Tomáše znám, ačkoliv jsem ten program necvičila, není mi neznámý :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milý komentář :)