Jaký byl srpen a tak

V druhé polovině prázdnin jsem se hodně věnovala cvičení a zdravé stravě, samozřejmě, a taky byla dost v práci. Každopádně téměř každý volný den jsem vyrazila někam na výlet, turistika za nějakými památkami. Vždycky v průměru nějakých 10-15km, což není moc, ale s těmi kopečky u nás se to docela nasbírá :D Tři dny jsem strávila s přítelem na dovolené v Krkonoších, byli jsme na spoustě krásných míst a byl to zkrátka skvěle strávený čas. S rodiči jsme taky pár výletů podnikli, stejně tak s kamarády, hodně jsme grilovali... A samozřejmě nechyběly různé kavárničky a podobně :D Fotky vám snad samy napoví, jak jsem se měla... Nemá cenu psát o prázdninách dlouhé odstavce... :)

Červenec ve fotkách

Ani jsem se nenadála a červenec je za námi. Nechápu to, letos mi přijdou prázdniny strašně krátké, když už jsme v půlce. Teda, každý rok jsou prázdniny krátké, ale letos to pociťuji obzvlášť. Ten první měsíc volna jsem měla téměř do jediného dne zapráskaný. První týden jsem strávila na konferenci v Brně, poslední na světových dnech mládeže v Krakově. Dva týdny mezi tím jsem skoro celé strávila v práci, z čehož jsem byla psychicky docela mimo. Není nad to, když 6 dní v kuse opakujete 7x denně dokola ta samá slova pak aby člověku nehrabalo :D. Dneska jsem opět v práci a protože jsem poněkud líná na nějaké vypisování zážitků, nechám článek víceméně fotkám, bez výrazného komentování. I tak můžete poznat, že jsem si červenec naplno užila a prakticky nic mě netrápilo :)

Od osmnáctky až po současnost

Ahoj, vítám vás u dalšího příspěvku. Hodně jste psali, že byste si rádi přečetli něco o mně, nějaký deníček, tak jsem o tom přemýšlela. A docela se stydím, že poslední povídání o mém životě jsem napsala kolem Vánoc... Poslední dobou jsem se ozývala spíše nepravidelně než pravidelně, a taky ne zrovna často. A protože za několik posledních týdnů a měsíců se toho u mě událo docela dost, mohla bych vám o tom něco napsat. Překonat trošku tu lenost, uzavřenost a opět něco vypustit ven :) Budu ráda, když mi také vy do komentářů dáte vědět, jak se vám poslední dny a týdny vede, co je nového a tak. Jelikož je článek hodně ukecaný, to znamená dosti dlouhý, vemte si něco dobrého a čtěte. Třeba jako já, jablíčko s ořechovým máslem a chia semínky ♥

100denní výzva

Natvrdo, jistě. Možná, že když to napíšu na blog, kde si to přečte tolik lidí, nebudu mít takovou tendenci to třeba v půlce vzdát a zase skončit. Bude mě motivovat to, abych neklesla před takovou spoustou lidí, a hlavně některýma, co mě znají osobně. :)

Tag 4. aneb o Vánocích

Tematické, ne? :D Každopádně jsem neměla nějaký originální nápad na článek, házet stále dokolečka recepty nebo food inspiration taky není to pravé ořechové, a když jsem viděla u Roxy tento tag, rozhodla jsem se ho využít i pro svůj blog. Aspoň se o mně dozvíte zase něco nového, a pokud mi zanecháte nějaký komentář, za čež bych byla opravdu ráda, dozvím se i něco já o vás! Takže komentujte, komentujte, mám od vás ráda všechny zpětné vazby :) 

Šťastné a veselé Vánoce! :)

Vánoční čas a tak

Užíváte vánoční atmosféru? Dneska máme už 3. adventní neděli! Utíká to strašně rychle :) Zatímco jindy na mě vánoční atmosféra dopadá už začátkem prosince, letos se na mně tohle období začalo odrážet až v půlce tohoto týdne. Začínám se těšit na čas strávený s rodinou, prázdniny, pečení cukroví a zdobení domu. Ne ve všem se úplně vyžívám, ale je krásné jednou za rok něco dělat podle tradic... Protože už dlouho nepřibylo nic k deníčkovým článkům, rozhodla jsem se napsat o tom, jak nasávám vánoční čas... :)

Viva Scotland!

Asi tak na konci minulého školního roku se podávaly přihlášky na týdenní studijní zájezd do Skotska, který byl kromě vstupného a kapesného plně hrazen z Evropské Unie. Jen hlupák by nezkusil své štěstí, proto jsem i já, stejně jako dalších 60 lidí, podala přihlášku a čekala, co se bude dít. A světe div se, mezi 30 šťastných děcek mě opravdu vybrali - krása, už jsem se viděla na skotských Highlands a na Lochnesském jezeře. A zážitky byly ještě lepší, než ty samotné představy.

Prázdniny instagramem

Článek symbolicky k prvnímu školnímu dni. Zavzpomínáme si na prázdniny :D Respektive tady najdete všechny fotky, co jsem přes prázdniny nahrála na instagram, takové #holidaymoments. Když si profil projíždím, vzpomínám na tolik úžasných dnů ♥ Letošní prázdniny byly prostě skvělé od začátku do konce :) Na co nejraději vzpomínáte vy? Užili jste si prázdniny? :) Taky vám chci popřát hodně štěstí v nadcházejícím školním roce! :)

Poprvé v Praze

Ano, je mi sedmnáct a Prahu jsem dosud znala jen z obrázků. Do hlavního města jsem se chtěla podívat tuším od doby, kdy mi bylo 13. Stále jsem škemrala, ať si uděláme výlet a já se konečně projdu po Karlově mostě. Po čtyřech letech mi bylo přáno a my se tam opravdu na čtyři dny s mamkou a sestrou vydaly. Zpětně si říkám, co na Praze každý vidí, protože mě osobně ty mačkající se davy lidí lezly už po dvou dnech na nervy a chtěla jsem zpátky do prázdných ulic Jeseníku :D Každopádně jsem si ale tuhle menší dovolenou užila - viděla jsem všechno to, co jsem znala z obrázků a přivezla si hodně věcí domů. S vámi se chci podělit aspoň o pár zážitků :)

Co skrývá koupelnová skříňka

Další ze série článků, které prozradí aspoň něco málo o mně. Nepřibývají závratně často, spíše se to tu hemží samým jídlem, cvičením a radami, ale občas neuškodí vám ukázat, jak žije ta, co tady píše. Občas zveřejním článek ze života, jindy něco o mně a tentokrát to bude na téma produktů, které jsou k nalezení u mě v koupelně a které využívám denně. Každý má své oblíbené výrobky, já budu ráda, když mi o těch vašich napíšete do komentářů :)

Novinky v životě

Potřebuju se vykecat a uvědomuju si, že jsem vás už dlouho neotravovala střípkama ze svýho života. Jisté je, že za tu dobu se toho událo opravdu dost. Úspěšně jsem přežila poslední třídní výlet, skončila školu o 2 týdny dříve, než bylo v plánu, odabsolvovala, jsem dlouhodobě nemocná, na jaterní dietě a mnoho prázdninových plánů mi padlo. Stejně se snažím být pozitivní i přes všechny zákazy, co mám. Výjimečně je totiž nehodlám porušovat, zdraví je vždycky přednější, že jo :D 

Tag 3. aneb fitness style

Dva a půl měsíce jsem vám neodkryla nic o sobě! Bloguju už skoro rok vážně? a stále je tolik věcí, co byste se o mně mohli dozvědět. Dnes na oblíbené téma fitness, forma tagu. Pokud na svém blogu vyplníte tag stejně jako já, nezapomeňte mi o tom napsat, ráda si jej přečtu! :) 

Proč by mi měli zakázat SPORTISIMO

Jsem schopná v něm strávit neskutečně moc času. Utratit hodně peněz za málo věcí. Nebo v lepším případě málo peněz za docela dost věcí, což ale není tak časté, jako první varianta. Pokaždé tam vstoupím s jasným úmyslem toho, co potřebuju. Ale znáte to, někdo jako já, kdo je ulítlý na skvělé boty nebo sportovní oblečky nebo pouhou doplňkovou výživu, vidí tucet dalších věcí a kdyby jen tucet. Zkrátka obcházím to tam tak dlouho, dokud si nejsem 100% jistá, že jsem nepřehlédla něco, co by se mi mohlo hodit. SPORTISIMO je můj nejoblíbenější sportovní obchod a jsem vcelku ráda, že v mém blízkém okolí se nenachází - byla bych tam snad denně a pěněženka by nemálo plakala.

Jak jsem našla svého Týpečka

Fajn, ten titulek asi moc lidem moc neřekne. Ale co, každý tomu říkáme jinak. Někdo má nejlepší kamarádku, spřízněnou duši, člověka, který mu vždy a za všech okolností rozumí. A já? Já mám Týpečka. Nejlepšího Týpečka na světě :D

První dny ve fitku

Osud tomu zřejmě tak chtěl. Když jsem téměř před dvěma lety začala cvičit, nikdy jsem nepočítala s tím, že někdy do fitka vlezu. Návaly upocených lidí, co mě budou každou chvilku očumovat, mě zkrátka odrazovaly. Když jsem nedávno slavila narozeniny a s kamarádkami jsme si šly sednout na Matcha Banán do naší oblíbené Zdravé kavárny, přišla na to řeč. A po zmrzlině na náměstí jsem šla jednu z kamarádek vyprovodit do toho zmiňovaného fitka na taneční trénink.

5 top filmů

Po delší době by to možná chtělo nějaký další článek do rubriky, kde píšu o sobě, co mám ráda, co se mi líbí a tak. Nuže, je to tady. Dnes se o mně můžete opět dozvědět trochu víc, budu mluvit o svých pěti oblíbených filmech, které si můžu pustit kdykoliv, několikrát za týden měsíc, a stejně mě neomrzí. Ve skutečnosti je jich více než 5, ale zase tolik vás zatěžovat nechci, abyste se mi tu náhodou neunudili a neusnuli! :) Budu ráda, když mi do komentáře napíšete, v čem jsme se shodli. 

Maršál Malinovskij!

Střípky Dánska fotkami

Z Dánska jsem se před nějakou tou chvíli nešťastně vrátila a po posledním článku bych dnes chtěla přidat jakousi tečku za tím vším, v podobě photo diary, s mnoha fotkami, které jsou seřazené chronologicky :) Je to takový jednodušší typ článku, bohužel na nic složitějšího dnes čas nemám, učení za tři měsíce je od nevidím po nevidím a učitelé jsou ještě tak milí, že chtějí skoro všechno najednou a kdyby to bylo do týdne dopsané, ideální! A pro mě nemožné :D Tudíž se můj den skládá z mučení, jídla, lehkého cvičení, kytary, lehkého úklidu a spánku. A pokud byste si chtěli znovu přečíst mé skromné zápisky z jiné reality, zde jsou odkazy: 

Report z Dánska poprvé, Random, Týden plný poprvé, Den za dnem, Time to go.

Doufám, že se vám dnešní random bude líbit! :)

Time to go...

Ani jsem se nenadála a tři měsíce uběhly jako voda. Přijde mi to jako včera, kdy jsem si v Jeseníku balila své kufry a strachovala se, že jsem určitě zapomněla něco důležitého. A teď si své věci balím znovu, na cestu zpět. Vzpomínám, jak tu před pár dny byla nervozita z toho, do jaké rodiny se dostanu. A teď je tu nervozita z toho, že od nich musím odejít. Většina lidí si myslí, že je jednoduché vrátit se zpět. I já to tvrdila. Ale po třech měsících jiného života jsem změnila názor.

Příběh běžce

Do Dánska jsem přijela s tím, že tu široko daleko a ještě dál nejsou žádné kopce, a pro můj cíl, začít konečně aspoň trochu pravidelně běhat, nemohlo být nic ideálnějšího. První měsíc jsem se k ničemu neměla, ale kdo by se divil. Teprve jsem si zvykala na nové prostředí, novou rodinu, úplně jiný způsob výuky a zjišťovala rozdíly mezi mou domovinou a tímto královstvím. Jak jsem vám psala v Týdnu plném poprvé, což byly vlastně dánské zimní prázdniny, vyběhla jsem poprvé po pláži. Rozfázované pěkně na minuty, a i přesto jsem si myslela, že umřu. Ale nevzdala jsem to a od dalšího pondělí jsem s pravidelným během opravdu začala :)

Den za dnem

Ahoj zlatíčka, tak opět píšu něco do sbírky Dánských článků. Doufám, že alespoň někomu tím udělám radost :) Ačkoliv mi stále přijde, že budu psát neustále o tom samém dokolečka, protože nemám si vůbec na co stěžovat a do Česka se mi zkrátka vracet nechce. Mám téměř 98% času vynikající náladu, zbylá 2% zaujímá stesk po rodině, klukovi a kamarádech. A taky chvíle, kdy si uvědomím, že už jsem za půlkou svého pobytu a za 5 týdnů odjíždím domů. Nebudu lhát, hodně věcí mi tady chybí, ale nechci se vracet. A kdybych měla možnost si pár lidí (asi tak 10, bez kterých by to opravdu věčně nešlo) přestěhovat sem, neváhám ani minutu.