Ahoj, vítám vás u dalšího příspěvku. Hodně jste psali, že byste si rádi přečetli něco o mně, nějaký deníček, tak jsem o tom přemýšlela. A docela se stydím, že poslední povídání o mém životě jsem napsala kolem Vánoc... Poslední dobou jsem se ozývala spíše nepravidelně než pravidelně, a taky ne zrovna často. A protože za několik posledních týdnů a měsíců se toho u mě událo docela dost, mohla bych vám o tom něco napsat. Překonat trošku tu lenost, uzavřenost a opět něco vypustit ven :) Budu ráda, když mi také vy do komentářů dáte vědět, jak se vám poslední dny a týdny vede, co je nového a tak. Jelikož je článek hodně ukecaný, to znamená dosti dlouhý, vemte si něco dobrého a čtěte. Třeba jako já, jablíčko s ořechovým máslem a chia semínky ♥
Ani nevím, kde bych vlastně začala. Možná u narozenin, to je totiž takový zlomový bod. Jsem to totiž už i já, kdo pokořil hranici 18 let a teď je ten zodpovědný. Pamatuju si, že jako malá jsem se na tu chvíli strašně těšila, ale jak to pomalu přicházelo, přála jsem si být zase malá holčička, kterou někdo hlídá. Upřímně, ještě jsem se moc necítila na to mít 100% zodpovědnost a být oficiálně dospělák. Ale víte co, ona to zase taková změna není - život je furt stejný. Co je ovšem super, je to, že si můžu sama objednat víno a bát se, že by mi ho odmítli nalít :D Ačkoliv se mě většinou ještě ptají na občanku jojo, mladá slečna, je fajn, nebýt v tomhle závislý. Neslavila jsem narozky nějakým velkým způsobem, free house, party a tak. Jen obyčejně s rodinou, s kámoškama si zašla právě na to zmíněné vínko a bylo mi fajn. :)
Od května to se mnou šlo tak nějak do kytek. Začala jsem být hrozně unavená, moje hlava jakoby ani nebyla moje, zkrátka jsem se stala jakousi živou troskou. Spala jsem v každé volné chvilce, v noci, po škole, někdy už i ve škole. Hlava mě bolela každý den celý den, nezabírali na to žádná analgetika a vlastně v menší míře se s tím problémem potýkám dodnes. Neskutečně mi vyletěl tlak, nechtěl klesnout, a stejně tak puls. Bylo mi celé dny zle, nebyla jsem fakt schopná nic dělat a veškerá moje dřívější aktivita šla do háje, na nějaký pohyb jsem neměla sílu ani energii. Ve škole jsem taky moc nebyla, spíše jsem se tahala po doktorech, kteří jsou prostě bezradní. A když už nevěděli, co se mnou, šoupli mě na pár dní do nemocnice, prý na pozorování :D Co vypozorovali, je mi neznámé, každopádně jsem pak oběhala ještě kardiologa, neurologa, ortopeda, endokrinologa, alergologa a já nevím, koho ještě. Několikrát mě poslali na diabetologii, protože mám zvýšenou glykemii, ale cukrovku nemám. Jo, jsem zvláštní případ...
Někdy v té době jsem se začala zajímat o zdraví v souvislosti s výživou, a vyzkoušela si na 14 dní program Whole 30. Článek jsem psala tady, tak mrkněte :) Nevím teda, jestli mi opravdu pomohla ona strava, ale za 2 týdny se mi upravil tlak, a maličko se zmírnily bolesti hlavy. Protože ale ještě stále nevymizely, čekám na jedno vyšetření, kde se zjistí, jestli jsem vůbec v pořádku :D Tak uvidíme, držte mi palce.
Aby to nebylo jen depresivní, mám taky nějaké dobré zprávy. Měsíc a půl jsem řidičkou a jsem strašně šťastná, že jsem zkoušky zvládla na poprvé. Řízení mě strašně baví, mám ráda řazení a celkově tu jízdu v autě. Zároveň si za volantem připadám jako frajerka hohoho, že už mám řidičák :D A jelikož si táta pořídil nového mazlíka, budu si víceméně nechávat to naše prdítko. Rozumějte, naši chtěli automat autíčko pro blbečky, říkám já, a já v tom odmítám jezdit - chci řadit ručně! :D
Od června se snažím znovu cvičit a trošku se dostat do kondice. Protože tím, jak jsem měsíc neměla na nic energii, sice jedla docela zdravě, ale někdy až moc (a dost sladkého na nervy) a do toho se prakticky nehýbala, na váze se to celkem odrazilo. Ale já vím, že se to zase otočí, bude lépe, zase zhubnu a nebudu nesnášet každou hubenou nebo zdravou holku. Přešla jsem na úplně jiný druh cvičení. Snažila jsem se začít opět s Jillian, Body revolution a podobně, ale prostě tím, jak jsem ty její programy odcvičila už tolikrát, nenaplňuje mě to, ani nenutí dělat něco navíc. Zkoušela jsem cvičit s Blogilates, ale s ní mě to taky bavilo jen chvilku, a jen pár videí. Nebylo to něco, u čeho bych vybila energii a po čem bych se cítila fakt skvěle.
A tak jsem zkusila HIIT tréninky. Našla jsem se. Sice cvičím tak 15-25 minut denně, ne více, ale po tom se cítím opravdu jako znovuzrozená. Tréninky jsou krátké, ale zato velice intenzivní a jsem ještě tak půl hodiny po dokončení celkem rozklepaná. Momentálně cvičím s Bodyrockem nebo Zuzkou Light, obojí vám můžu doporučit. Taky můžete brzy o této metodě cvičení čekat článek, tak mě to oslovilo. Do toho po ránu cvičím jógu, jde o takovou 30 denní challenge, a i o to se s vámi v nějakém dalším článku podělím. Jóga mi celkem pomohla od bolesti zad, taky se díky ní skvěle protáhnu a nejsem už tak zkrácená, jako jsem byla. Není to sice druh pohybu, kterému bych chtěla zasvětit celý život, zas tak mě to nebaví, ale na bolesti zad nebo dokonce i kloubů je opravdu super. V poslední době jsem si taky hodně oblíbila bruslení, teď ještě během školy jezdím tak 2x týdně, o prázdninách to zkusit minimálně třikrát. Vůbec, chci mít aktivní prázdniny!
Co se pak stravování týče, po vyzkoušení Whole30, kde se sacharidy prakticky nepřijímaly, jsem skončila u low-carb stravování. Whole30 mi vcelku vyhovovalo, větší příjem tuků a menší příjem sacharidů způsobil, že jsem měla více energie, lepší spánek a lepší soustředění. Sacharidy mi ovšem chyběly, především na snídani. Nevadilo mi snídat vajíčka nebo jinak slaně, i teď je tak 2-3x týdně zařadím, ale já prostě miluji sladké snídaně. Tvaroh s domácí granolou a ovocem je má téměř každodenní láska ♥ Takže si sacharidy dopřávám na snídani, potom jím hodně ovoce, a někdy si dám trošku sacharidů po cvičení - většinou ve formě nějaké té rýže nebo celozrnného pečiva. Každý si low-carb může upravit na míru, jelikož pro každého znamená "omezit" něco jiného. Pro mě to, že omezuju přílohy a pečivo, což mi téměř nechybí, ale jím hodně ovoce. Zvlášť teď, když je sezona ♥
Jinak se už strašně těším na prázdniny, čím dál více zjišťuji, že v té škole se nejsem schopná soustředit. Nedávám pozor, sešity dopisuju doma, v některých předmětech prakticky nevím, co se probírá. Naštěstí jsou známky už uzavřené, měla jsem nakonec jen dvě dvojky, což je na ten třeťák skvělé, si myslím. Předposlední rok na gymplu mi přišel nejtěžší - ani ne tak obsahem učiva, ale tím kvantem blábolů, co jsem se musela naučit a co mně osobně přijde naprosto zbytečné. Naštěstí prázdniny tu jsou hned a s tím spousta plánů. Pravda, volna moc nebude.. :D A cože to vlastně plánuju? Týden v Brně (už v neděli!), týden na Celosvětovém setkání mládeže v Krakowě. To vše s Týpečkem, protože jsme se dobrého půlroku neviděly. Zásadní body mého prázdninového programu. Pak plánuju chodit na túry, hodně sportovat, hlavně teda jezdit na bruslích, kole, začít zase běhat (až to půjde skrz kolena) a pokračovat v těch HIIT trénincích :) Ještě bych ráda na pár dní do Kroměříže, možná na Slovensko... Uvidíme, co vše vyjde...
Dost dnů taky samozřejmě budu chodit do práce, opět provázet v jeskyni, kde pracuji už od května. Vydělat nějaké ty peníze, ať si mám v létě za co užívat :D
Koukám, že to je opravdu dlouhý článek. Delší, než jsem sama čekala, protože jsem se to snažila zkrátit a podat stručně. Ale ono se asi není čemu divit, když jsem se tak dlouho neozvala ze svého osobního života... :D
Co se týká dalších článků, ráda bych věděla, o čem byste nějaký ten článek uvítali :) Mám samozřejmě připravené nějaké receptíky z mé zdravé kuchyně, jídelní inspirace i něco ze světa cvičení. Dokonce i nějaké recenze, na ty se zvláště těším! Pokud jsou věci, které by vás zajímaly, nebojte se mi dát vědět, vždy jsem ráda za nějaký tip. A moc děkuji za 200 palců na facebookové stránce, nikdy bych nevěřila, že tam bude více než stovka. Jestli jste dočetli až sem na konec, tak vám gratuluji, zbývá několik posledních slov. Dejte mi do komentářů vědět něco o vás, novinky i nenovinky, ať nejsem jediná, kdo taky píše :D
Moc hezké fotky :)
OdpovědětVymazatVítej mezi starými :D mě je 21 a ptají se, jestli vůbec tu občanku mám :D
Doufám, že už jsi zdravá a že ti je dobře :) Musím uznat, že bez "sladké" snídaně si neumím den ani představit :D
A gratuluji ke krásnému vysvědčení :)
♥♥♥
OdpovědětVymazatVšechno nejlepší k narozeninám přeji! Ať tvůj dospělý život začne co nejlépe. :)
OdpovědětVymazatJe mi hrozně líto, že ti bylo (je) takhle blbě a přeju, aby ses co nejrychleji uzdravila. :(